Vůbec první filmový dokument, v němž  se autorce podařilo přiblížit se k unikátní postavě světové postmoderní hudby, k newyorskému skladateli, saxofonistovi, vydavateli a "spiritus agens" tamější nezávislé scény Johnu Zornovi. Německá výtvarnice Claudia Heuermannová zároveň permanentně řeší otázku, jak portrétovat zběsile intenzivního tvůrce, jehož práce s nejrůznějšími hudebními styly nabývá stále nových překvapivých podob. Zorn jednou propojuje jazz s punkem a speed metalem, jindy komponuje vážnou hudbu. "Taktické cvičení" Cobra pro soubor improvizátorů nemá zapsanou podobu, Zorn skrze něj udržuje tradici orálního předávání zkušenosti. V jiné části tvorby zdůrazňuje své židovství: se skupinou Masada (vystoupila v Praze v roce 2000) hledá možnosti židovské hudební inspirace po holocaustu. Režisérka ho sleduje v mnoha situacích (ve filmu vystupují mj. Bill Laswell, Mike Patton, Bill Frisell, Fred Frith, Dave Douglas či Ikue Mori) a nechává se infikovat zornovskými postupy, jež přenáší do filmového média. Zorn: "Nejdůležitější je upřímnost. Nedělám nic proto, aby to bylo ‚jiné´. I ten nejšílenější hardcore hraju proto, že se tak někdy cítím."