Andrzej. 43 let. Amatérský mim. Krátký snímek mladé korejské režisérky zaznamenává jeho letmé poetické dojmy, jeho intimní představy o sobě a o světě. Nenápadná oslava tiché expresivity těla prostřednictvím šesti minut ve společnosti Andrzejova melancholického pohledu.  Asketická, ostře řezaná tvář mima Andrzeje Zuczkowského. Výmluvné štíhlé prsty doplňují řeč jeho trénovaného těla. Vidíme ho mezi mladými vyznavači němého umění, v davu na ulicích, v domácím ústraní, v přírodě. Kdysi se chtěl vyčlenit z šedého davu, psal poezii, ale nakonec zvolil řeč těla a gest, pravdivějších než slovo. Unikl do ní z roztrpčení nad zlem světa, aby si vrátil jeho krásu. Ve Francii má dceru, kterou nezná. Má však (a zná) příběh trpícího pierota a divadlo, jež navždy uvěznilo jeho srdce.