Na nezávislé scéně dnes mnoho hudebníků odkládá jednoznačnou pohlavní identitu a utíká z klece přidělených mužských a ženských rolí. Tematické pásmo videoklipů o tom podává svědectví. Skupina Antony & The Johnsons nachází existenciální témata v transsexuální a pangenderové stylizaci, Hercules and Love Affair navazují na transsexuální společenství kolem diskokultury. Kanadská feministická performerka Peaches přejímá atributy mužské síly a zběsilého rváčství, švédští sourozenci The Knife ponechávají svá těla v anonymitě a předstupují v lynchovské masce přízraků. Svébytnou milostnou trilogii tu tvoří videoklipy Björk (partnerství ženy s kocourem), Animal Collective (milostný vztah žena – démon) a Scout Niblett (žena – smrt). Krátké filmy dokládají, že hudba je dnes mnohdy součástí širšího estetického a společenského názoru. Ten dnes často (někdy provokativně) ruší hranice mezi mužem a ženou, živými a mrtvými, člověkem a mytickou bytostí.