Ranou tvorbu Sama Fullera zásadním způsobem ovlivnilo setkání s Robertem Lippertem. Ze třech snímků, které nezávislý producent a průkopník kalifornských autokin začínajícímu režisérovi financoval, je dodnes za nejpozoruhodnější považováno drama z korejské války natočené v době, kdy tento tříletý vojenský konflikt stále probíhal. Do příběhu cynického válečného harcovníka seržanta Zacka (vynikající Gene Evans), putujícího napříč bojišti s jihokorejským sirotkem v patách, vložil hrdý infanterista Fuller intenzivní zkušenost a drásavé vzpomínky z druhé světové války. Svůj hněv, vyčerpání, strach, zmatek či smutek nad souputníkovou smrtí, svá setkání s bizarními postavičkami z různých koutů Ameriky. Díky důrazu, který scenárista a režisér Fuller kladl na realističnost a autenticitu, spolu s citem žurnalisty pro poutavé vystižení okamžiku na relativně malé ploše je Ocelová přilba i po šedesáti letech od svého vzniku považována nejen za jeden z vrcholů žánru, ale i za odvážnou reflexi tehdejší americké společnosti a jejích problémů (např. rasismu). A to i navzdory směšně nízkému rozpočtu (100 tisíc dolarů) a pouhým deseti natáčecím dnům stráveným převážně v losangeleském Griffithově parku.