Úspěšný architekt Rjota je přesvědčen, že jeho život, plánovaný do všech podrobností včetně času, který věnuje své ženě a malému Keitovi, je naprosto dokonalý. Tím víc ho zaskočí zpráva, že Keita je syn úplně jiného muže, jehož manželka rodila ve stejnou dobu jako Rjotova žena Midori. Teprve nyní, po šesti letech, se zjistilo, že novorozenci byli tehdy vyměněni.  Výchozí situace, která zdaleka není nereálná, předznamenává  úvahu, jež je tématem filmu: Jaký je poměr genů a výchovy při vývoji osobnosti člověka? Tvůrce uvádí, že jako otec se sám takovou otázkou začal trápit, aniž na ni nalezl odpověď.  Příběh jeho filmu nabízí jediné řešení, a tím je tolerance. Ve chvíli, kdy samolibý Rjota nahlédne, že jeho biologický syn zdědil nejen jeho intelekt a ctižádost, ale i panovačnost, a že tvárnější Keita se cítí ve své skutečné rodině volněji, než když musel cvičit na klavír, dokáže konečně ústřední postava  přemoci svou pýchu. Postavu Rjoty vytvořil Masaharu Fukujama, v Japonsku velmi populární hvězda světa pop-music a televize, vynikající jsou i dětští představitelé a Mačiko Ono jako Rjotova žena Midori.