Toto filmové dílo doslova vystřelilo Kashyapa na světovou scénu. Jedná se o působivé drama, sledující policejní vyšetřování série bombových útoků, které nastražili muslimští teroristé a které v roce 1993 otřásly Bombají. Zahynulo při nich 257 lidí. Film je stále velmi aktuální, a to nejenom proto, že bombové útoky pokračovaly v Bombaji i jinde také v letech 2003, 2006 a 2008, ale zejména proto, že stále nebezpečně riskujeme tím, jak ignorujeme nutnost pojmenovat jejich příčiny. List New York Times označil film přiléhavě za „dílo hněvivé humanity". Kashyapův scénář, vycházející z knihy S. Hussaina Zaidiho, je pozoruhodnou sondou do světa podzemního hnutí, která rozhodně neglorifikuje násilí, ale vážně se zabývá vnitřním odcizením útočníků. Kashyap poukazuje na obecnou nenávist mezi hinduistickou většinou a muslimskou menšinou, projevovanou institucionalizovanou diskriminací. Tato nenávist vyústila do nepokojů v Bombaji v letech 1992−3, při nichž zahynulo 1 500 lidí, převážně muslimů, a vedla k odvetným teroristickým útokům. Režisér se odvažuje uvádět jména živých aktérů těchto dramat, což se v indickém hraném filmu takřka nikdy nestalo − policejního komisaře Rakeshe Marii, který případ vyšetřoval, a Tigera Memona, jenž útoky provedl podle instrukcí Dawooda Ibrahima, lídra podzemního hnutí. Film se vyznačuje dokumentární naléhavostí a herci podali skvělé výkony, zejména Kay Kay Menon v roli komisaře. Hudba kapely Indian Ocean vytváří znepokojivý kontrapunkt k obrazům krvavých masakrů.