Ve snaze ušetřit syna Karima manželských nesvárů během rozvodového řízení, posílá jej v Dubaji usazená Libanonka Zeina k sestře žijící na jihu rodné země. Tam však už o týden později propuká válečný konflikt. Tísnivými pocity a strachem zmítané ženě se podaří vrátit do vlasti; před ní je však cesta na jih, do krajiny zdevastované bombovými útoky, při níž je jejím jediným společníkem svérázný taxikář Toni. „Celý film, od prvního nápadu do konce postprodukce, byl hotov během jednoho roku. Točil jsem intuitivně. Šlo mi o vystižení niterného hněvu a bolesti obyčejného Libanonce, který už se nemůže dívat na svou zemi zničenou válkou,“ říká autor Philippe Aractingi. Svého druhu experiment, jelikož natáčení začalo už tři dny po vypuknutí druhé libanonské války v roce 2006, mísí fikci s dokumentárním realismem nejautentičtějšího ražení. „Měl jsem jen čtyři herce,“ dodává Aractingi. „Všichni ostatní – uprchlíci, novináři či vojáci – byli sami sebou.“