Devadesátitříletý Pacho Rada, žijící legenda karibské hudby, žije v chatrném domku ve vesnici v Kolumbii. Dokument se vrací k začátkům jeho muzicírování. Pacho vypráví o svém životě a o tom, jak cestoval po celé Kolumbii, z města do města, z oslavy na oslavu. Režisér zaznamenává Radovy vzpomínky na život, doplněné vzpomínáním a názory jeho dětí a slavných následovníků, jako Alfreda Gutierreze nebo Israela Romera. Rada sám svůj osobní život komentuje s humorem a nadhledem, domýšlí a přimýšlí některé události, čímž stírá rozdíl mezi realitou a fikcí. Přestože je Rada jedním ze zakladatelů karibské hudby, známým se stal především díky románu Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků samoty, kde byl předobrazem pro postavu Francisca El Hombre, který se stejně jako Rada jedné noci osudově setkal s ďáblem. Režisérovi se podařilo zachytit jak atmosféru této jihoamerické země, tak Radovu osobnost a jeho svérázný přístup k životu.