Berlín na konci druhé světové války. V rámci denacifikace připravují americké okupační úřady proces s německým dirigentem Wilhelmem Furtwänglerem, jehož Göring jmenoval pruským státním radou a Goebbels viceprezidentem Říšské kulturní komory. Na jedné straně tedy udržoval výtečné styky s Hitlerovým režimem, na druhé straně využíval své pozice k angažování židovských hudebníků, které tak zachránil před jistou smrtí v koncentračních táborech. Americký velitel Steve Arnold, v civilu pojišťovací agent, který je pověřen vyšetřováním Furtwänglerova případu, se snaží ze všech sil dirigenta usvědčit, aby příkladně přispěl k vymýcení nacismu. Jako fanatický zastánce spravedlnosti uznává jen kategorie dobra a zla. Nechápe, jak mohou jeho němečtí spolupracovníci, kteří sami byli oběťmi nacismu, oceňovat Furtwänglera jako velkého hudebníka. Neuznává jejich názor, že politika a umění nemají nic společného: pro něj je Furtwänglerova vina jednoznačná. Divadelní hra Ronalda Harwooda, podle níž vznikl scénář, je inspirována skutečným případem.