Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet. Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným ‚skutečným filmem‘– se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001.