Dospívající Daya žije sama s matkou, která vydělává na skromné živobytí jako domorodá léčitelka, v malé vesnici na pobřeží Jávy. Jednoho dne však odtud obě musí uprchnout před etnickým násilím. Podaří se jim uniknout z hořící vsi, přejdou poušť a usadí se v dalším bohem zapomenutém místě, sužovaném vedrem a písečnými bouřemi. Dívka, která nechápe matčinu nechuť ke zmizelému manželovi, neustále vzpomíná na otce, který je opustil, když byla malá. Doufá, že se vrátí a odejdou spolu do vzdáleného města. Matka o něčem takovém nechce ani slyšet, ale Daya, která se učí číst a psát u starce ze sousedství, přesto sní o šťastné budoucnosti. A pak se jednoho dne otec doopravdy vrátí. Opakuje své půvabné dceři stejné báchorky, jaké jí vyprávěl, když byla malá, nechává se živit a neštítí se ničeho, jen aby získal peníze na další útěk před zodpovědností. Daya teprve teď poznává otcův skutečný charakter, pochopí matčinu bolestnou deziluzi a vnitřní sílu, s níž čelí neblahému osudu, i hlubokou lásku, kterou chová ke svému jedinému dítěti.