Szabolcs Tolnai natočil v roce 1998 svůj první (amatérský) film Letní pohádka (Nyári mese). Profesionální debut Tváří k zemi dokončil v roce 2001. Odehrává se v jeho rodné Vojvodině, oblasti Jugoslávie obývané početnou maďarskou menšinou. V čase mezi vznikem obou filmů skončila v zemi jedna válka, pak začala a skončila druhá, impérium se scvrklo v trpasličí stát, padl režim i jeho diktátor. Na konci je mír a velké nic. Během těchto válek odváděli Srbové maďarské hochy do armády násilně. Ti, kdo zůstali doma, i ti, kdo se již vrátili, propuštěnci a dezertéři, nenalézají své místo, ztraceně bloudí krajinou. Hrdina filmu, divadelní rekvizitář, unikne z vojny pomocí osvědčené metody – předstírá šílenství – a vrací se do rodného města, kde je každý také více či méně šílený, avšak nepředstíraně. Hrdina téměř odcizeným pohledem člověka přicházejícího z dálky pozoruje divoké surrealistické věci a postavy, vegetující ve zdevastovaném prostředí. Na národní přehlídce maďarské kinematografie získal film Zvláštní cenu poroty.