Abbase Kiarostamiho stačilo sledovat objektivem v tvůrčím zápalu, aby vznikl poutavý materiál pro inspirativní snímek, jenž je pokornou poctou loni zesnulému íránskému filmaři. Jeho autora, uznávaného fotografa Seifollaha Samadiana, poutalo s režisérem blízké a kreativní partnerství. I když měli plno práce s přípravami natáčení a instalací, neustále se nechávali okouzlovat nečekanými vizuálními podněty. Kompilace společných okamžiků, zachycených v průběhu mnoha let, až dojemně představuje Kiarostamiho jako výjimečného člověka, jenž každým svým činem vřele otevírá náruč světu a životu. S jeho impulzivně instinktivním vztahem k okolí, který má daleko k zažité představě intelektuálního tvůrce, souzní Samadianovy impresionistické záběry z cest proměnlivou krajinou Íránu. Bez potřeby dodatečného komentáře a rozhovorů dokázal stvořit podmanivě bezprostřední portrét velikána moderního filmu.