Adaptovat slavnou Tanizakiho novelu Ašikari (známou též jako Požaté rákosí) se v roce 1951 ukázalo kvůli jeho skandální zápletce jako krajně obtížné a Mizoguči nebyl dle vlastních slov s výsledkem spokojen. Ke kladům snímku však patří i vynikající herecký výkon, který předvedla Kinujo Tanaka, a také určitý nadhled, s nímž přistupuje k citovému propletenci mezi trojicí hlavních postav. Oju je mladá vdova s dítětem, které lichotí pozornost Šinnosukeho. Provdat se za něj však nemůže, neboť jí společenská pravidla velí zachovat věrnost zesnulému manželovi. Šinnosuke však nelení a ožení se s její setrou Ošizu. Všichni tři pak začnou žít ve společné domácnosti. Byl to také Mizogučiho první snímek, na němž spolupracoval s vynikajícím kameramanem Kazuem Mijagawou, který pak snímal sedm z osmi posledních Mizogučiho filmů natočených pro společnost Daiei a který dokázal snímek prodchnout atmosférou polozapomenuté idyly.