Život v Rize je nahlížen očima holčičky (Ilze Zariņa), jež hledá bílé zvonky. Tento krátký hraný film (podle scénáře Herze Franka) zaznamenává život ve městě od časných ranních hodin a podobá se žánru městské symfonie. Snímek je bez dialogů a vyznačuje se silnou vizuální poetikou městského prostředí, kde na sebe naráží průmyslový a přírodní prostor. Za kamerou stál vynikající kameraman a pozdější režisér Uldis Brauns. Tento film je raným zástupcem rižského stylu 60. let 20. století.