Je ironií osudu, že snímek Sny stoletých byl původně představen jako film natáčený ke stému výročí Leninova narození. Byl to nejjednodušší způsob, jak si zajistit povolení k natáčení starých Litevců (některým z nich bylo skutečně sto let). Režisér vyhověl i požadavku sovětských cenzorů, aby se zaměřil spíše na lidi z pracující třídy než z řad inteligence. Století starci a stařenky, zachycení ve filmu, byli obyčejní venkované. I přesto měli ideologicky orientovaní kritici námitky a vytýkali filmu „nevzhledné“ hrdiny (což bylo porušení kultu mládí a zdraví pěstovaného v SSSR) a „nedostatek optimismu“.