Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary

2. - 10. července 2010

česky
english
Přeskočit obsah na navigaci

Záhadný případ Galginův
( Záhadný případ Galginův | Galgin´s Mysterious Case )

Černobílý, 35 mm
Československo, 1923, 80 min
Sekce: Poklady z Národního filmového archivu

Režie: Václav Kubásek
Scénář: Podle povídky Otomara Schäfera zpracovali Josef Kokeisl, Václav Kubásek / Based on a story by Otomar Schäfer, writen by Josef Kokeisl and Václav Kubásek
Kamera: Josef Kokeisl
Výtvarník: Bohuslav Šula
Výroba: Pronax-Film
Kontakt: Národní filmový archiv Praha

Hrají

Theodor Pištěk, Xenie Alexandrovna Carelli, Ferenc Futurista, Jaroslav Vojta, Marie Fingerová, Josef Šváb-Malostranský

O filmu

Záhadný případ Galginův byl až do devadesátých let minulého století považován za ztracený. Národnímu filmovému archivu se jej podařilo získat ze Spojených států, kde byl patrně uveden pro početnou obec českých emigrantů, a to pod názvem Hrabě Jaromír z Kolovrat, s poněkud senzačním podtitulem Tajemství zámecké hrobky. Literárním základem byla novela Otomara Schäfera Nerozřešitelný případ Galginův, přepracovaná ve filmové libreto, které v roce 1922 obdrželo první cenu v soutěži Filmové ligy československé. Cenu zřejmě obdrželo právem, neboť příběh o hraběti, který po železniční katastrofě ztratí paměť, je dobře konstruován, s důrazem na rozlišení dvou dějových linií odehrávajících se v odlišných prostředích. V hlavních i menších rolích tu vystupuje celá řada tehdy oblíbených herců: Marie Fingerová, Karel Fiala, Ferenc Futurista, Josef Šváb-Malostranský, Jaroslav Vojta (v roli násilnického milence). Největší prostor však zaplňuje Theodor Pištěk, který je v povědomí dnešních diváků zapsán jako komediální typ. Dramatická dvojrole představuje jinou podobu jeho hereckého nadání, kterou bohužel využívala většinou jen němá kinematografie.

O režisérovi

Václav Kubásek (1897–1964, Praha) začínal jako herec ve venkovské divadelní společnosti, po 1. světové válce se orientoval na kinematografii. Poprvé samostatně režíroval v roce 1923, kdy vznikly hned dva filmy: Čarovné oči a Záhadný případ Galginův. V dalších letech němého filmu natočil několik snímků, z nichž nejzdařilejší byla adaptace veselohry Františka Ferdinanda Šamberka Jedenácté přikázání (1925). Nástup zvukového filmu ho zpočátku zaskočil, ale od roku 1932 už se jeho jméno opět objevuje v titulcích celé řady snímků. Během německé okupace Kubásek kinematografii opustil a na Barrandov se vrátil až v roce 1945. Z tohoto poválečného období vyniká veselohra Velký případ (1946) a drama V horách duní (1946). Od 50. let minulého století už se věnoval pouze dabingu zahraničních filmů.