Lidé v bílém

Barevný, 35mm
Korea, 1995, 111 min
Sekce: Nový korejský film

O filmu

H. přijíždí po čtyřiceti letech do Hyech’on a snaží se zde objevit svou vlastní identitu. Jako malý hoch tu zřejmě někde v blízkém okolí žil, ale na nic si nevzpomíná. Z paměti se mu vynořují jen matné útržky hlasů, vůní, prchavých okamžiků, které snad byly tehdy důležité, ale také s jeho existencí nemusejí mít nic společného. Jako slepec se potácí mezi dnem a nocí, světlem a temnotou a hledá záchytný bod, jehož by se při svém návratu do minulosti mohl zachytit. Sžírá ho touha po ztraceném ráji dětství, do něhož stejně nevede žádná zpáteční cesta? Nebo ho žene zoufalá snaha dopátrat se vlastních kořenů a pochopit smysl uplynulého času? H. už sice dávno není ten černovlasý chlapeček, jehož se v době korejské války ujal americký voják a odvezl ho ze zničené země, ale nyní musí překročit práh vlastní paměti, aby se jako poutník měl kam vrátit.

O režisérovi

Bae Yong Kyun (1951, Tae-gu, Jižní Korea) se už od dětství vášnivě zajímal o film. Pracoval jako scenárista, věnoval se technologii filmového obrazu a nyní přednáší na Univerzitě krásných umění ve svém rodném městě. Je klasickým autodidaktem, který má osobitou poetiku i neotřelý přístup k filmové výpovědi o světě, v němž žijeme. Jeho film Dharmaga tongjogĚro kan kkadalgĚn? (Proč odešel Bodhi Dharma na Východ?) získal v roce 1989 Zlatého leoparda na MFF v Locarnu.