Místo na zemi

Černobílý, 35mm
Rusko, 2001, 126 min
Sekce: Na východ od Západu

O filmu

Artur Aristakisjan se vydal s kamerou mezi moskevské vyděděnce, odpůrce „systému“, pokoušející se o filozofické zdůvodnění i praktické naplnění svých postojů. Učinil tak v letech 1995–1996, která trávil s komunitou hippies v ruině „Bulgakovova domu“ v centru ruské metropole. Zdokumentovaný průběh experimentu s jeho autentickými protagonisty poté uspořádal do dramatických fragmentů. Vypovídají o myšlenkových peripetiích, mravních dilematech, duševních krizích i deziluzích obyvatelů squattu. Totální izolaci bizarní komunity mužů a žen, dětí a zvířat, žebráků a mrzáků narušují jen policejní razie a přepady různých násilníků. Fanatická víra v dosažitelnost absolutní svobody přes velkoryse pojímanou tělesnou lásku se však stává pro některé jedince, včetně jejich hlavního ideologa, k neunesení. Film je zarámován osudem žebračky Marie, kterou do squattu přivedla legenda o světě lásky a štěstí. V závěru se plouží zasněženou Moskvou, opět sama, ale se sobě vlastní vírou v obrození ztraceného ráje.

O režisérovi

Artur Aristakisjan (1961, Kišiněv) začal amatérsky natáčet v rodném městě dokument o místních žebrácích, který dokončil za svých studií na moskevském VGIK. V absolventském filmu-debutu Ladoni (Dlaně, 1993) ohromuje mírou ztotožnění s psychikou a světem svých protagonistů. Mimořádné etické a estetické hodnoty Aristakisjanova debutu byly v roce 1994 oceněny na četných festivalech (Berlín, San Francisco, Karlovy Vary, Kodaň, Mnichov aj.) a ve vlasti mu vynesly cenu Nika za nejlepší dokument. Z vyznávané ideje, že i ten nejbídnější z bídných je šťastný, protože existuje mimo „systém“, a tudíž je svobodný, vychází Aristakisjan i ve filmu Mesto na zemlje (Místo na zemi, 2001), který byl rovněž natáčen improvizační metodou a v amatérských podmínkách.