Lulú a její věk

Barevný, 35mm
Španělsko, 1990, 94 min
Sekce: Pocta Bigasi Lunovi

O filmu

V patnáctileté Lulú stále doznívá dětství, ve kterém chyběla láska. Snad proto sex zcela nabourá její příští život. Podlehne přitažlivosti mladého rodinného přítele Pabla, po němž dosud marně toužila, a cestou z rockového koncertu, ze kterého se vrací Pablovým autem, získá svou první zkušenost. Po další léta jako věčné dítě živí v sobě o samotě obraz tohoto ideálního muže, který později skutečně vstoupí do života Lulú jako manžel a přijme její výzvu prodloužit v rámci jejich zvláštního sexuálního vztahu milostnou hru na dětství. Vytvoří pro ni svět, v němž čas ztrácí hodnotu. Zatímco Lulú zraje se svou chorobnou závislostí na partnerovi a nebojí se žádné hry, pokud je jejím vědomým spolutvůrcem, život mimo realitu jí zasadí jednoho dne nečekanou ránu. Manželství se rozpadá a Lulú, nyní již třicetiletá, se ocitá v krizi, z níž je jen krůček do pekla, představovaného nebezpečnými tužbami... „Je to film, o kterém se mnou lidé mluví nejčastěji. A je to trochu náročné, protože má ožehavé téma, erotiku. Mnohým se děje totéž, co v té povídce (stejnojmenný bestseler Almudeny Grandesové), kterou četli, ale neodváží se říct, že se jim líbí. Filmu se nedařilo, jak jsme předpokládali, protože spousta lidí se na něj neodvážila jít. Naopak video šlo na dračku. Chápu kritiky, které na film vyšly, a mnohé z nich svým způsobem sdílím, ale taky je možné ho i pochválit. Jsem rád, že jsem film natočil. Byla to velmi dobrá i tvrdá zkušenost, profesionální vyzvání na souboj a natočil bych ho zase...“ řekl Bigas Luna.