Šunka, šunka

Barevný, 35mm
Španělsko, 1991, 93 min
Sekce: Pocta Bigasi Lunovi

O filmu

Prý tím nejlepším, co ve světě reprezentuje Španělsko, je šunka. Nabízí se coby gurmánská vizitka stejně jako slanina v případě Anglie. „Chceme-li vyjádřit, že něco skutečně stojí za to, pak říkáme jamón, jamón,“ tvrdí režisér Bigas Luna s tím, že v tomto filmu lze sníst lásku i krásu... „Je to příběh o vášni a dálnici.“ „Jde o milostnou historku mezi bramborovou omeletou a plátkem šunky.“ „Je to film, kde muž jí šunku a žena zase muže.“ Atraktivní kyprá Silvia čeká dítě s José Luisem, který se svým jediným zájmem o auta a písničky nepředstavuje zrovna životní výhru. Jeho energická a zámožná matka však smýšlí jinak. Nehodlá se stát tchyní venkovanky, jejíž matku zrovna opustil životní druh. Proto si v manželově továrně na spodní prádlo vyhlédne svalovce Raúla, který si zde přivydělává jako manekýn předvádějící slipy, aby Silvii svedl. Jeho nepřehlédnutelná mužnost je rozeseta po krajině na obrovských billboardech. Vlastní slávy však chce Raúl dosáhnout jako toreador. Zatím ale přichází více do styku s prasaty než s býky, pracuje totiž v továrně na šunku. Je to zrovna tahle zárodečná podoba šunky, která drama několikrát zkomplikuje, aby se sama nakonec stala obětí, byť se jí dostane závěrečného slova: a to když mezi José Luisem a Raúlem dojde k finálnímu boji o Silvii... Mistrně komponovaná kulminující scéna, strhující nadčasový výtvarný komentář k panoramatu historického vývoje Španělska, je završením ironické nadsázky, surrealistické parodie na proměnu tradic a doby, z níž portrét vlasti vychází jako dokonalá harmonie šunky a počítačů.