Není čas na slzy

Barevný, 35mm
Korea, 2001, 108 min
Sekce: Soutěžní sekce

O filmu

Muhamed je častým návštěvníkem moskevského kasina a podle toho, jak sebevědomě pokřikuje na číšnici, by se mohlo zdát, že mu přeje štěstí. Opak je však pravdou a Muhamedův obličej se jen protáhne, když zjistí, kolik vlastně prohrál. Neutěšená finanční situace ho přinutí k návratu domů, do vesnice ve střední Asii, kde se jeho krajané domnívají, že udělal v Moskvě velkou kariéru jako houslový virtuos. Jeho lži jsou však brzo odhaleny a matka propukne v pláč, když zjistí, že pouzdro na housle je prázdné, protože i jeho obsah nezdařený syn prohrál. Muhamed se snaží sehnat peníze, aby mohl splatit dluhy, ale ani to se mu nedaří, takže mafiáni jsou mu stále v patách. Zdá se, že je zcela sám, zamotaný do sítě vlastních lží. Je na konci světa a u konce svých sil. Někdo mu ale každé ráno nechává za oknem vajíčko. Že by projev sympatií či soucitu? Muhamed se smutně dívá na rodnou vesnici a ví, že musí odejít, protože teď ho hledá i policie a lži už nepomohou. Jeho srdce je prázdné a moc by potřeboval, aby mu někdo poklepal na rameno a řekl, že život jde dál a že není čas na slzy...

O režisérovi

Min Boung-hun (1969, Korea) získal filmové vzdělání na moskevském VGIK. Režíroval několik krátkometrážních filmů včetně snímků A Person (Osoba, 1995) a A Portrait (Portrét, 1996). V roce 1998 natočil spolu s tádžickým režisérem Džamšedem Usmonovem celovečerní hraný debut Let včely (Parvozi zanbur), který byl oceněn na řadě mezinárodních festivalů a byl uveden také na MFF Karlovy Vary. K poetice tohoto snímku a také do prostředí střední Asie, kde se Let včely odehrává, se Min Boung-hun vrací i ve svém druhém filmu Není čas na slzy. O námětu filmu režisér říká: „Během svých cest jsem se zastavil v uhelném revíru. Nocoval jsem v soukromí a syn mých domácích stále opakoval, že by nikdy v dole nepracoval. Byl přesvědčen, že se prosadí v Moskvě jako velký kytarista. Celé dny ale trávil tím, že se opíjel s kamarády. "S takovýmto velmi neasijským přístupem k životu se lze čím dále tím častěji setkat i v Koreji", říká Min Boung-hun.