Japonsko

Barevný, 35mm
Mexiko, Spain, 2002, 139 min
Sekce: Horizonty - oceněné

O filmu

Působivě nasnímané existenciální drama o smrti, sexu, lásce a duchovních otázkách vypráví příběh muže z města, jehož život ztratil veškerý smysl. Muž přichází do malé odlehlé vísky s cílem spáchat tam sebevraždu. Najde přístřeší v domě staré vdovy. Po několika dnech se jeho plány nečekaně zcela změní a on se začne znovu zajímat o věci kolem něj. Prvním impulzem k mužovu návratu mezi „živé“ je příchod vdovina synovce, kterého právě pustili z vězení a který se starou dobrosrdečnou ženu snaží okrást. Další impulz je daleko překvapivější – muž opět začne pociťovat sexuální touhu a jde do největšího extrému: poprosí starou vdovu, aby mu byla po vůli. Ve své nekonečné dobrotě a touze zoufalci pomoci žena souhlasí. Vdovin shovívavý a oddaný postoj ale nakonec muže zcela ochromí a on si uvědomí, že ještě není schopen rozdávat a pravděpodobně ani přijímat lásku a náklonnost. Krátce po nepodařeném sexuálním aktu stařenka zahyne. Muž tomu nedokázal zabránit. Smrt někoho, kdo miloval a ctil život, pomohla zachránit a vrátit k životu někoho jiného. Muž je nyní schopen opustit vesnici, kam původně přišel zemřít. Film si z letošního MFF v Cannes odnesl Zvláštní uznání, jež mu udělila porota Camery d´Or hodnotící filmy začínajících tvůrců.

O režisérovi

Carlos Reygadas (nar. 1971 v Mexico City) původně studoval mezinárodní právo v rodném Mexico City a v Londýně, nadějnou kariéru právníka však záhy opustil. Přesídlil do Bruselu, kde podlehl kouzlu filmu. V roce 1998 začal natáčet krátké filmy. Poté se vrátil do krajiny svého dětství s cílem realizovat ambiciózní projekt Japonsko. Kritikou vysoce oceňovaný film měl premiéru na letošním festivalu v Rotterdamu, kde vzbudil velkou pozornost. Na MFF v Cannes, kde byl snímek uveden v sekci Quinzaine de Réalisateurs, ocenila kvality filmu porota Camery d´Or, která hodnotí filmy začínajících tvůrců, a udělila filmu Zvláštní uznání. Filmografie (krátké filmy): Adulte (1998), Prisoners (1999), Oiseaux (1999), Maxhumain (1999).