Ve větru hořím

Barevný, 35mm
Itálie, Švýcarsko, 2001, 118 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Tobiáš Horvath žije ve Švýcarsku, kde už deset let pracuje v továrně na hodinky. Narodil se v blíže neurčené vesnici v blíže neurčené zemi ve východní Evropě. Vyrůstal v bídě, bez otce, s matkou, která příležitostně provozovala prostituci. Když jednoho dne zjistil, kdo je jeho otcem, vrazil mu nůž do zad a v domnění, že ho zabil, utekl. Jeho současný život, uplývající v jednotvárné mechanické práci a ve chvilkových milostných avantýrách, je mu z duše protivný a Tobiáš před ním utíká do literárních pokusů a do snů o lásce. Jednoho dne potká ženu svých snů: zná ji z dětství a ví, že je dcerou jeho otce. Dnes je Karolina vdaná za vědeckého pracovníka, s nímž do Švýcarska přijela. Láska Tobiáše a Karoliny se zdá být odsouzena k porážce, ale Tobiáš se nehodlá své lásky vzdát. Film vznikl podle románu maďarské autorky Agoty Kristofové, avšak režisér našel podle svých slov ideálního představitele Tobiáše v českém loutkoherci Ivanu Fraňkovi, a proto obsadil i do dalších důležitých rolí Čechy.

O režisérovi

Silvio Soldini (1958, Milán) studoval film na New York University. V roce 1982 se vrátil a pracoval v Miláně jako překladatel a asistent režie. Současně natáčel krátké a středometrážní filmy: Paesaggio con figure (Krajina s postavami,1983), Giulia in ottobre (Giulia v říjnu, 1985), La fabbrica sospesa (Zavřená továrna, 1987). Roku 1984 založil vlastní produkční společnost Monogatari a v r. 1989 natočil první celovečerní hraný film L´ aria serena dell Ovest (Radostná atmosféra Západu). Mezinárodního úspěchu dosáhl komedií Pane e tulipani (Chléb a tulipány, 2000). Z dalších filmů: Un anima divisa in due (Rozdvojená duše, 1993), Le acrobate (Akrobatky, 1996), Casa cose citta (Domov, věci, město, 1997 – dokum.).