Čechovovské motivy

Černobílý, 35mm
Rusko, 2002, 110 min
Sekce: Zvláštní uvedení

O filmu

Film je inspirován Čechovovým nazíráním lidského údělu a vypůjčuje si z jeho tvorby dva motivy. První se pojí s Petrem a jeho úsilím o vymanění se z vlivu despotického otce, druhý se zaměřuje na tragickou lásku mladé Taťjany. Propojení obou dějů nastoluje otázku, zda má citlivé a zranitelné mládí šanci vůči banalitě a surovosti světa, do něhož bylo zrozeno. Kira Muratovová říká: „Film – to je výroba přízraků. Když natáčím film, tak všechno ze sebe vydávám. Je to hrubá profese, jsme jako chirurgové. Výsledkem je iluze, tvořená ovšem krutými prostředky... Chci, aby každá postava působila jako emocionální uštknutí. Nepoddajný materiál mě vzrušuje, mobilizuje, vybízí. Co klade odpor, to mi pomáhá. Mý životní krédem je: čím hůř, tím líp! ... Film je vlastně neužitečná věc, přepych. Ostatně jako veškeré umění. No a co? Proč bych měla dělat věci potřebné lidem?“

O režisérovi

Kira Muratovová (1934) po studiích filologie na Moskevské univerzitě absolvovala filmovou režii na VGIK (1961). Žije a působí v Oděse. Uvedla se trezorovými filmy Korotkije vstreči (Krátké setkání,1967) a Dolgije provody (Dlouhé doprovázení, 1971). Nevlídně byly přijaty i filmy Poznavaja belyj svět (Poznávajíc pravý život, 1979) a Sredi serych kamněj (Mezi šedými kameny, 1983). Následoval esteticky vytříbený film Peremena učasti (Změna osudu, 1984) a četnými cenami ověnčený Astěničeskij sindrom (Astenický syndrom, 1991). Odvážností reflexe a osobitostí jazyka se vyznačují i její další filmy: Čuvstitělnyj milicioněr (Útlocitný milicionář, 1992), Uvlečenija (Posedlosti, 1994), Tri istoriji (Tři příběhy, 1997), krátký film Pismo v Ameriku (Dopis do Ameriky, 2000) a Vtorostěpennyje ljudi (Druhořadí lidé, 2001). Svou osobitou poetiku rozvíjí i ve filmu Čechovskije motivy (Čechovovské motivy, 2002).