Klondajka

Barevný, 35mm
Rusko, 2002, 26 min
Sekce: Na východ od Západu

O filmu

Průmyslový Alapajevsk je vzdálen 1847 km od Moskvy a 180 km od Jekatěrinoburgu.Nezaměstnanost a drahota vyhánějí místní muže, ale i matky, důchodce a děti na haldy, kde ze strusky dolují slitky manganu a prodávají je překupníkům. Činnost, připomínající posedlost „zlatou horečkou“, dokumentuje starší amatér a ze svého hlediska ji popisuje dvanáctiletý školák, který, jak se dozvídáme od jeho děda, zahynul na „Klondajce“ při sesuvu. Děd působí v místním ochotnickém divadle, jehož nezištní a umění oddaní aktéři si přes den rovněž přivydělávají na rozlehlé „Klondajce“. Kulisu této výpovědi o lidském zoufalství, ale i vůli k poctivému přežití dotváří zdevastovaná krajina, zastaralý provoz hutí a záběry ošuntělého města. V jednom z jeho zákoutí prosperuje výroba rakví – mangan nejen umožňuje přežívání, ale i zabíjí.

O režisérovi

Vladimir Popov (1961, Kazachstán) studoval historii na Pedagogickém institutu v Nižním Tagilu (1988), absolvoval Vyšší kurzy scenáristiky a režie v Moskvě (1998). Žije v Alapajevsku, kde natočil dokument Klondajka (2002). Předcházely mu snímky: Dněvnoj son (Denní spánek, 2000) a Gadanije pered zachodom solnca (Věštění před západem slunce, 2001).