Ararat

Barevný, 35mm
Kanada, 2002, 115 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Tématem filmu je složité hledání pravdy v minulosti i v přítomnosti. Pro Raffiho, který se vrací do Kanady s tajemnými krabicemi, život teprve začíná. Pro celníka Davida (Christopher Plummer) je Raffi jeho posledním případem před odchodem do penze. Podle Raffiho obsahují krabice filmový materiál, pořízený v Turecku pro potřeby štábu, který v Torontu natáčí historický film o genocidě arménského obyvatelstva v roce 1915. Jenže se ukáže, že film slavného režiséra arménského původu (Charles Aznavour) byl mezitím dokončen. Proč vlastně odjel Raffi na vlastní pěst natáčet do kraje svých předků? V průběhu výslechu jsme svědky jednak výjevů z natáčení, jednak událostí, jež předcházely náhodnému setkání Raffiho a Davida na letišti. Raffi bojuje se vzpomínkou na otce, který zahynul jako terorista, ale i se svým vztahem k matce Ani(Arsinée Khanjianová). Ani se zabývá výtvarným uměním a v popředí jejího zájmu je malíř arménského původu Arshile Gorky, který jako dítě zažil vraždění arménských obyvatel. Další postavou hledající pravdu je Raffiho nevlastní sestra, vinící ze smrti svého otce Raffiho matku.

O režisérovi

Atom Egoyan (1960, Káhira) je arménského původu, ale vyrůstal v Kanadě. Torontskou univerzitu absolvoval v roce 1982. Zabýval se divadlem a natočil nwkolik krátkých filmů: Howard in Particular (l979), After Grad with Dad (1980), Peep Show (1981), Open House (1982) a upoutal pozornost filmem Next of Kin (1984). Světového věhlasu dosáhl filmy Family Viewing (Rodinné nazírání,1987), Speaking Parts (Mluvené role, 1989), The Adjuster (Likvidátor škod, 1991), jež byly oceněny na řadě festivalů. Ve složitých zápletkách jeho filmů i v psychologii jeho postav hraje zásadní roli obraz jako komunikační prostředek. Podílel se jednou z povídek na filmu Montréal vu par... (Montréal viděný..., 1992), ve filmu Calendar (Kalendář, 1993) se zabývá svým vztahem k Arménii, film Exotica (1994) je věnován fascinaci dvojznačností. Následují The Sweet Hereafter (Světlé zítřky, 1997) a Felicia´s Journey (1999). Ústředními postavami jeho filmů jsou často úřednici, stojící mimo zápletku, ale vtahovaní do ní okolnostmi vlastního osudu i zvědavostí. Taková je i postava celníka v Araratu (2002).