Má sestra Maria

Barevný, 35 mm
Německo, Rakousko, Švýcarsko, 2002, 90 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Rakouská herečka Maria Schellová (1926), křehká blondýnka s útlou tváří a průzračnýma očima, zažívala vrchol své slávy v 50. letech. Hrála ve více než sedmdesáti evropských a amerických filmech, obdivována Gary Cooperem, Mastroiannim, Brynnerem, Jürgensem. Nepřehledné davy čekaly na peroně, aby zahlédly její tvář mihnout se za oknem jedoucího vlaku, ale také hltaly zprávy o rozvodech, jejím synovi závislém na drogách, pak o Mariině neschopnosti přijmout stárnutí, o jejích finančních problémech a zhrouceních… Maximilian Schell vytvořil portrét obdivované sestry jinak než obvyklou formou biografického dokumentu. Utkal ho z opakovaných návštěv u lůžka nemocné ve starobylém domě Schellů vysoko v horských stráních, z dlouhých rozhovorů, společného vzpomínání, z pokusů vyřknout to, co z různých důvodů zůstávalo nevysloveno. Maria uniká před tíživou skutečností do světa svých filmů a její bratr se citlivě snaží přivést ji zpátky a přijmout vše, co prožila. Jeho osobitý portrét s jemností boří iluze a vybízí k úvahám o velikosti i tragice života.

O režisérovi

Maximilian Schell (1930, Vídeň) vyrůstal ve Švýcarsku, kam celá rodina emigrovala po obsazení Rakouska nacisty. Jeho herecká kariéra začala v roce 1954 a trvá dodnes, v průběhu desetiletí byla mnohokrát významně oceněna, mj. i šesti oscarovými nominacemi. Záhy se objevily rovněž ambice režisérské a peníze vydělané četnými rolemi investoval do umělecky náročných projektů. Schell hrál pod vedením Dassina, Attenborougha, Lumeta, Peckinpaha, Passera, z jeho režijních prací vynikají filmy Okouzlení (1970), Chodec (1974), Konec hry (1975, adaptace Dürrenmatovy hry Soudce a jeho kat), Povídky z Vídeňského lesa (1979), naposledy psychologicky náročný dokument Marlene (1983) o životě Dietrichové. Schell je také vynikajícím divadelním hercem a koncertním klavíristou.