Koridor

Černobílý, 35 mm
Litva, 1995, 80 min
Sekce: Pobaltský film

O filmu

Bartas charakterizoval svůj výrazně poetický snímek jako „film o extrémních důsledcích vyčerpání způsobeného osamělostí, agresivitou a láskou“, jejichž  nerozpletitelné propojení tvoří součást postsovětské zkušenosti. V prostředí melancholických obyvatel zchátralého činžovního domu se film Koridor rozvíjí jako asociativní koláž fragmentů paměti a zkušeností, mísících se s událostmi, které se náhodně odehrávají mezi obyvateli domu. Koridor je metaforou jejich propojenosti, znamená přechod mezi „včerejškem a dneškem s mnoha postranními dveřmi.“ Jako i v jiných režisérových dílech je zde narativní logičnost potlačena ve prospěch poetického vyjadřování, promlouvajícího o ztrátách a touhách, dojem přeludu a abstraktnosti sdělení je stupňován užitím černobílého materiálu.

O režisérovi

Šarunas Bartas (1964, Litva) vystudoval moskevský VGIK. Nejprve natočil dva dokumenty: částečně amatérský film Tofolaria (1986) a The Remembrance of the Last Day (1990). Dlouhometrážní film Trys dienos (Tři dny, 1991) získal roku 1992 na festivalu v Berlíně Cenu ekumenické poroty za hloubku pojednání závažných problémů a Cenu FIPRESCI za originalitu stylu, naléhavost tématu a výtvarnou hodnotu obrazu. Jde o příběh (téměř bez zápletky) tří mladých Litevců na návštěvě Kaliningradu – po desetiletí skomírajícího, decimovaného města. Tradiční dramaturgii Šarunas ignoruje i ve svých pozdějších filmech: Koridorius (Koridor, 1995), Few of Us (1996), Namai (1997) a Laisve (2000). Za poslední tři snímky získal v roce 2001 Cenu Litevské národní kultury a umění.