Noční hovory s matkou

Barevný, 35 mm
Česká republika, 2002, 69 min
Sekce: České filmy

O filmu

Experimentální umělecký hraný film s ostře autobiografickými rysy je dílem enfant terrible českého filmu Jana Němce. Režisér jeho prostřednictvím provádí filmařsko-psychoanalytickou sondu do vlastního osudu. V rafinovaně stylizovaném snímku, který je pandánem ke Kafkovu Dopisu otci, protagonista naléhavě disputuje se svou zemřelou matkou, aby od ní získal rozhřešení. Její profese oční lékařky se přitom stává jedním z klíčových formálních motivů zpovědi, jejíž osu tvoří trasa od sochy svatého Václava na Václavském náměstí ke krematoriu ve Strašnicích. I když nucený exil autora na čas vytěsnil z míst, kde žil a kudy především se pohybují všechny důležité postavy jeho života, stává se tato trasa metaforickou stezkou napůl intimně bolestného, napůl okázale režisérského smiřování s vlastním bouřlivým životem. Film byl vyroben v 35mm verzi poté, co získal Zlatého leoparda v soutěži videofilmů na MFF v Locarnu 2001.

O režisérovi

Jan Němec (1936, Praha) debutoval filmem Démanty noci (1964, Velká cena na MFF v Mannheimu) patří dodnes k nejzajímavějším dílům české nové vlny. Následovala povídka Podvodníci z filmu Perličky na dně (1965), snímky Mučedníci lásky (1966) a O slavnosti a hostech (1966, Gran Premio na MFF v Bergamu). Krátký film Moeder on zoon/Mutter und Sohn mu vynesl Velkou cenu v Oberhausenu a dokument o invazi v roce 1968 Oratorium pro Prahu Cenu FIPRESCI na MFF v Mannheimu. V roce 1974 mu nebyl umožněn návrat do vlasti. V cizině natočil pozoruhodné filmy jako adaptaci novely Franze Kafky Metamorphosis (1975), Peace in our Time (1988) či Poet Remembers (1989). V roce 1990 režíroval provokativní komedii V žáru královské lásky a o šest let později svou filmografii obohatil originálním snímkem Jméno kódu Rubín.