Slon

Barevný
USA, 2003, 81 min
Sekce: Horizonty - oceněné

O filmu

Slunečný den v areálu americké střední školy. Kamera sleduje pár chlapců i děvčat, kteří se míjejí na trávníku, na hřišti, na nekonečných chodbách školní budovy. Všichni působí uvolněně, sebejistě, možná dospěleji než jejich rodiče. Mají jména – John, Alex, Eric, Carrie –, ale na nikom z nich nespočine kamera tak dlouho, aby kolem něj vyrostl příběh. Nic zdánlivě nenapovídá tomu, jakým hrůzným dramatem vyvrcholí den. Ostatně i ono drama je zachyceno jakoby z odstupu: žádný obraz paniky, žádné výkřiky zděšení, jen záblesk překvapení v očích těch, jež jejich dva spolužáci bez emocí kosí výstřely.
Gus Van Sant pojal drama, jež se odehrálo ve škole v Columbine jinak než Michael Moore ve svém oscarovém dokumentu. Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem. Nehledá vysvětlení, je si vědom, že řetěz příčin je složitý. Bajka praví, že každý slepec líčí slona podle části jeho těla, kterou ohmatal.

Cannes 2003: Zlatá palma a Cena za nejlepší režii.

O režisérovi

Gus Van Sant (1952, Louisville, Kentucky) pracoval v okruhu Rogera Cormana, než upoutal pozornost filmem Mala Noche (1995) z prostředí homosexuálů. Smysl pro vizuální zkratku a pro provokaci prokázal i ve filmech Drugstore Cowboy (1989) a hlavně My Own Private Idaho (Mé soukromé Idaho, 1991). Po Even Cowgirls Get the Blues (I kovbojky mají smutek, 1994) se orientuje na konvenčnější typ filmu úspěšným snímkem s Nicole Kidmanovou To die for (Zemřít pro, 1995). Ještě úspěšnější je Good Will Hunting (Dobrý Will Hunting, 1999). Pokusil se také o remake Psycho (1999) a svůj příklon ke komerčnímu filmu dovršil snímkem Finding Forrester (Osudové setkání, 2000). Návrat k osobitější výpovědi představuje Gerry (2001) a zejména Elephant (Slon, 2003), za nějž získal Zlatou palmu na letošním 56. MFF v Cannes.