Nevěsta

Barevný, 35 mm
Turecko, 1973, 97 min
Sekce: Turecké filmy

O filmu

Snímek Nevěsta vypráví příběh rodiny z Yozgatu, jež se přestěhuje do Istanbulu, vyvine značné úsilí, aby se přizpůsobila novým životním podmínkám a nakonec musí bojovat o samotnou existenci. Film je jedním z nejlepších děl pojednávajících o přesídlení z venkova do metropole, jaká v turecké kinematografii najdeme. Nevěsta představuje první část mezinárodně uznávané trilogie režiséra Lütfiho Akada a je jednoznačně považována za nejúspěšnější. Další dva díly trilogie přišly s filmy Svatba a Prokleté peníze. Snímek reflektuje vzestup „malé Anatólie“, což je fenomén, který postuprm času nabyl ještě většího významu. Istanbul je přeneseně známý jako město poskytující příležitost zlatokopům, ale ne všichni mají povahu, aby se jimi stali. Sledujeme příběh lidí, kteří všechno prodali a přestěhovali se do metropole, aby jim patřil zítřek. Nastoupili cestu, ze které není návratu. Režisér v extrémně realistickém pojetí líčí příběh ženy, bojující o život svého syna. Snímek, jehož závěrečné dějství končí v továrně, zobrazuje přerod z feudálních vztahů venkova do proletářského prostředí městské periferie.

O režisérovi

Lütfi Ömer Akad (1916, Istanbul) vystudoval ekonomii. Po práci v bankovním sektoru se dostal k filmu jako šéf produkce a účetní. Jako režisér debutoval v roce 1949 filmem Zabij děvku (Vurum Kahpeye). Tímto filmem nastolil v rámci turecké kinematografie ojedinělý styl a stal se průkopníkem období nazývaného „režisérská generace“. V sedmdesátých letech natočil slavnou trilogii Nevěsta (Gelin, 1973) / Svatba (Dugun, 1973) / Prokleté peníze (Diyet, 1974), jež je považována za jeho mistrovské dílo. Právě Nevěsta, jako film komentující obtíže přechodu ze starosvětského do moderního prostředí, zapůsobila největším dojmem na diváky i filmové kritiky. Posléze se Akad, donucen nevýhodnými podmínkami, rozhodl stáhnout ze světa filmu. Věnoval se režírování televizních snímků a učil mladší generace filmařů na Filmovém a televizním institutu na Univerzitě Mimara Sinana.