První láska

Barevný, 35 mm
Itálie, 2004, 100 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Vittorio hledá ženu svých snů - takovou, jejíž tělo by mohl modelovat jako sochař a jejíž duch by se zcela podřídil jeho požadavkům. Když potká Soňu, zdá se, že konečně našel tu pravou. Soňa je mladá, půvabná  a inteligentní  a je ochotná se zamilovat. Tím spíš, když ji Vittorio začne zahrnovat péčí i materiálním blahobytem. Zprvu i Soňa uznává, že by jí prospělo nějaké to kilo shodit, a má radost, že se jí to daří.  Ale Vittorio stále není spokojen. Vnucuje Soně čím dál drastičtější dietu, Soňa  odříkání kompenzuje neurózou a vlčím hladem, který ji nutí porušovat  pečlivě vybudovaný  systém. Ještě stále se však mladá žena cítí provinile a omlouvá se za  porušování pravidel, až poslední kapka definitivně  rozbourá vzdušné zámky na obou stranách.

O režisérovi

Matteo Garrone (1968, Řím) studoval  výtvarné umění. Od roku 1986 pracoval jako asistent kamery a přitom maloval. V roce 1996 natočil první krátký film Silhouette (Silueta) a v následujícím roce první celovečerní film Terra di mezzo (Země uprostřed), za nějž získal ocenění na festivalu v Turíně. Z roku 1998 je krátký film Un caso di forza maggiore (Případ vyšší moci), dokument Oreste Pipolo, fotografo di matrimoni (Oreste Pipolo, fotograf svateb) a celovečerní hraný snímek Ospiti (Hosté). Jeho následující film L´Imbalsamatore (Balzamovač), drama s poněkud morbidním námětem a atmosférou, byl uveden v programu Quinzaine des réalisateurs v Cannes v roce 2002 a získal mnoho ocenění na řadě dalších festivalů. Byl také uveden loni v Karlových Varech. Film První láska vznikl podle  románu Maria Marioliniho Il cacciatore di anoressiche (Lovec anorektických žen), který se stal v Itálii bestsellerem zejména díky aktuálnímu tématu posedlostí, nad nimiž moderní člověk snadno ztrácí kontrolu, ale i pro neméně živé téma manipulace a neschopnosti se jí bránit.