Ať žije Alžírsko

Barevný, 35 mm
Francie, Alžírsko, 2004, 113 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Alžír, zima 2003. V centru města bydlí v hotelu tři emancipované ženy. Almodóvarsky nostalgická ovdovělá Papicha teskní po životě kabaretní tanečnice v podniku Copacabana. Je posedlá pročítáním starých novin ve víře, že v nich narazí na zmínku o své zašlé slávě. Také její dcera Coucem vede na arabskou ženu emancipovaný život. Pracuje ve fotoateliéru, má velkorysého ženatého milence, ale svádí boj se svou rozporuplnou povahou. Ráda by se usadila, ale vitalita a volné pojetí lásky ji ženou do ulic za sexuálním dobrodružstvím. Její přítelkyně Fifi se živí prostitucí. Je v náručí i područí mocného ochránce. Tento druh "bezpečí" se jí však nakonec stane osudným. Režisér o filmu řekl: "Slovo ‚Laldjérie´ v sobě mísí francouzské slovo ‚Algérie´ s arabským slovem ‚El Djazair´, čímž vzniká nové slovo podobné mnoha jiným, která každým rokem pronikají do hovorového jazyka Alžířanů. Je důsledkem násilné arabizace. Vytvořili ho lidé, jako je v mém filmu Samir, lidé bez práce, trávící čas opřeni o zeď, analfabeti jak ve francouzštině, tak v arabštině."

O režisérovi

Nadir Moknèche (1965, Alžír) strávil dětství a pubertu v Alžíru, kde dokončil lyceum. V bakalářském studiu pokračoval  ve Francii. Po dvou letech studia práv odjel do Londýna a začal cestovat. Vrátil se do Paříže a v letech 1989 až 1993 navštěvoval lekce dramatického umění na Chaillot National Théatre a na Théatre du Soleil. V té době objevil film, pořídil si super 8 a natočil několik krátkých snímků. V letech 1993 až 1995 absolvoval filmové přednášky na New School for Social Research v New Yorku, kde natočil dva krátké filmy: Jardin a Hanifa (získal první cenu na univerzitním festivalu). Jeho celovečerní debut Le harem de Madame Osmane (Harém madam Osmane, 2000) měl premiéru ve Francii a byl také uveden na MFF Karlovy Vary v roce 2002. Vive Laldjérie (Ať žije Alžírsko, 2003) je jeho druhý film.