Slavíci v kleci

Barevný, 35 mm
Francie, Švýcarsko, 2003, 95 min
Sekce: Soutěžní sekce

O filmu

Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci – divocí, problematičtí chlapci, často sirotci – rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří – a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše „ztracených“ chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. 

O režisérovi

Christophe Barratier čerpal téma svého režijního debutu z vlastního klasického hudebního vzdělání, jež získal na l’Ecole Normale de Musique de Paris. V roce 1991 ho producent Jacques Perrin přesvědčil, aby se v rámci jeho produkční společnosti Galatée Films věnoval filmu. V roce 2001 natočil svůj první krátkometrážní film Les tombales, inspirovaný textem Guye de Maupassanta, s Lambertem Wilsonem a Carole Weissovou v hlavních rolích, který byl vybrán na festival v Clermont-Ferrand. V produkci Galatée Films vznikl i Barratierův celovečerní režijní debut Slavíci v kleci, při jehož psaní a realizaci se autor volně inspiroval klasickým francouzským snímkem Slavičí klec (La cage aux rossignols, 1945, režie Jean Dréville), který spojuje dvě univerzální témata, jež ho vždy zajímala: dětství a hudbu.