Příběh Marie a Juliena

Barevný, 35 mm
Francie, Itálie, 2003, 150 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá… A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím… Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály.

O režisérovi

Jacques Rivette (1928, Rouen), jeden z představitelů francouzské nové vlny, poprvé vzbudil rozruch filmem La religieuse (Jeptiška, 1965), svébytným přepisem stejnojmenného Diderotova románu, v němž po vzoru autora odvážně nerespektoval různá církevní tabu. Již toto dílo naznačilo, že Rivette půjde jinou cestou než jeho slavní souputníci. Nezajímaly ho ani politicko-společenské aspekty současnosti, ani módní existenciální témata, namísto toho se obrátil ke světu sofistikovaných příběhových konstrukcí, jaké vytváří umění. V jeho filmech se prolínají zjevně vymyšlené zápletky a modelové charaktery s fragmenty autentické skutečnosti, fantastické vize a duševní spekulace  se stejně jako bizarní náhody a záhady stávají součástí reality se znepokojivou samozřejmostí. Z jeho filmografie: Céline et Julie vont en bateau (Céline a Julie si vyjely na lodi, 1974), La belle noiseuse (Krásná hašteřilka, 1991), Secret défense (Tajemství obrany, 1997).