Sun Ra: Vesmír je to pravé místo

Barevný, 35 mm
USA, 2003, 82 min
Sekce: 2004: Hudební odysea

O filmu

Jedinečný jazzový a avantgardní kapelník Sun Ra (vl. jménem Herman "Sunny" Blount, 1914 –1993) se vždy prezentoval jako mýtus. Podle vlastních slov se narodil na Saturnu, freejazzový orchestr mu byl evangelizačním tělesem pro učení o vesmírné harmonii. Film, kde ztvárnil hlavní roli, původně vznikl jako lowbudgetová pocta sci-fi snímkům z padesátých a šedesátých let. Sun Ra přilétá z vesmíru ve svém korábu poháněném hudební energií. Přistává v Oaklandu v roce 1972. Přišel se na Zemi utkat s nadpřirozeným vykořisťovatelem černého lidu. Než osvobodí několik vyvolených duší, musí uniknout nejen svému nepříteli, ale také pronásledovatelům z řad FBI a NASA. Hudebněrituální scény prorůstají dějem. Sun Ra a jeho létající svatyně odlétají do nekonečného vesmíru těsně před zničením Země.
Naivní i imaginativní film dobře odráží dobovou „blaxploitation“ kinematografii, nechybí v něm pročernošský rasismus či plnočelná (?) nahota. Ve své době byl promítán jen velmi málo (v San Francisku a v New Yorku). V roce 2003 byla uvedena necenzurovaná režisérská verze, jež je o dvacet minut delší. Tuto verzi uvidí i diváci festivalu v Karlových Varech.

O režisérovi

Z díla Johna Coneyho toho po třiceti letech od nenápadné premiéry filmu Sun Ra: Vesmír je to pravé místo mnoho nepřežilo. Víme o něm právě jen v souvislosti s tímto titulem. Snímek z éry blaxploitation lze sledovat s podobným nadhledem, s nímž se díváme na filmy Eda Wooda. Zároveň je nepopiratelné, že přináší svědectví nejen o hudbě orchestru Sun Ra, ale i o duchu doby a myšlenkovém pozadí, z nějž rituálně zabarvená, specificky afroamerická hudba vyrůstá.