Montserrat Caballé

Barevný, 35 mm
Španělsko, 2003, 98 min
Sekce: Katalánský film

O filmu

„Hudba je jako vitamíny, které krev rozvádí do celého těla,“ vyznává se Montserrat Caballé, jejíž posedlost hudbou začala již v době, kdy si jako šestiletá pouštěla na tatínkově bílém gramofonu staré desky. Když rodiče usoudili, že by se měla věnovat zpěvu, zahájila Caballé své studium v Barceloně. Sledovat její uměleckou dráhu znamená projít všemi nejvýznamnějšími operními scénami světa. První zahraniční kroky vedly do Švýcarska a Německa. Rozhodující je pak závratný úspěch v New Yorku. „Je tu něco, co popírá fyzikální zákony. Montserrat Caballé je pěvkyně, u níž zvládnutí hlasu a zároveň schopnost uchopit hudbu jde proti přírodě. Stěží byl někdo blíže dokonalosti.“ Od první známé audiovizuální nahrávky jejího debutu v Paříži z roku 1966 mapuje dokument bohatou mozaiku nezapomenutelných rolí, přes zahajovací ceremoniál olympijských her v Barceloně až po společná vystoupení Caballé s dcerou. Portrét dotvářejí výpovědi operních hvězd (např. Plácida Dominga, Luciana Pavarottiho), hudebních dirigentů světového formátu i ředitelů proslulých operních scén.

O režisérovi

Antonio A. Farré o filmu řekl: „Nechtěli jsme se u tak významné osobnosti omezit pouze na jakýsi životopisný výčet faktů. Spíš jsme chtěli osvětlit portrét ženy, která byla schopna prostřednictvím pěveckého umění rozvinout v sobě to nejlepší. Naše přiblížení je spíše realistické než popisné. Abychom usnadnili kontakt s divákem, zvolili jsme melodramatickou narativní strukturu. Využili jsme archivní materiály a rozhovory, jež jsou zakomponovány do životního příběhu, který Caballé sama vypráví.“
Filmografie: Magnolia (1980), El pie (Noha, 1981), Curva (Zatáčka, 1981), Iniciativa privada (Soukromá iniciativa, 1986), Razones sentimentales (Citové důvody, 1995), Inocente, inocente (Nevinný, nevinný, 1997/98), Fernández y familia (Fernández a rodina, 1998), Mediterráneo (1999), Casi en directo (Téměř v přímém přenosu, 2000), Caballé, más allá de la música (Montserrat Caballé, 2003).