Divočáci z předměstí

Barevný, 35 mm
Itálie, 2003, 85 min
Sekce: Jiný pohled

O filmu

Nápravné zařízení pro mladistvé kdesi na jihu Itálie. Kolem ustavičně jezdí vlaky, z druhé strany šplouchají mořské vlny na nevábnou pláž. Součástí denního programu je práce v dílnách, ale také na zahradě a v chlévě, kde na začátku vyprávění právě  jeden z chovanců pozoruje, jak prasnice divočáka přivádí na svět mladé. Mladíci se většinou nudí a jejich vazby s vnějším světem nejsou nijak ideální, i když někteří mají ve městě rodinu. Jeden z vychovatelů, který v mládí hrával ragby, dostane nápad založit  oddíl tohoto sportu. Nezájem postupně vystřídá zápal pro boj a nadšení. Tréninku se radostně účastní i pobíhající divoká prasátka, a tak se zrodí název oddílu Divočáci z předměstí. Líčení osudů několika mladíků, na něž je soustředěna pozornost, je variantou známého příběhu o učiteli, jenž svými  metodami dokáže vychovávat lépe než jiní tresty. Film je natočen dokumentaristickou metodou s představiteli, kteří hrají vesměs sami sebe, pouze postavy vychovatelů  ztvárnili málo známí herci.

O režisérovi

Diego Olivares (1965,  Neapol) nemá zatím s filmem mnoho zkušeností. V roce 1996 natočil krátký film Mimo X, po němž následoval další krátký hraný snímek Les jeux sont faits (1998), dále dokument Gli ultimi giorni del frullone (2000). Jeho celovečerní hraný debut I cinghiali di Portici (Divočáci z předměstí) zastupoval italskou kinematografii v soutěži 21. MFF v Turíně 2003.