Černé nebe

Černobílý, 35 mm
Španělsko, 1951, 97 min
Sekce: Poklady z archivů

O filmu

Jeden z nejlepších filmů Manuela Mura Otiho vypráví příběh lásky chudé zaměstnankyně módního domu v Madridu, starající se o svou nemocnou matku, k bohémskému partnerovi. V tajně vypůjčených drahých šatech mu předstírá jinou životní realitu, zpronevěra je však odhalena, dívka ztrácí zaměstnání a  ocitá se stále více v nepřízni osudu.  Matka umírá a neštěstí dívky vrcholí oznámením, že pravděpodobně oslepne. V zoufalství pomýšlí na sebevraždu skokem z mostu. Melodrama, ovlivněné neorealismem, zaznamenává věčný konflikt mezi realitou a přáním, chudobou a penězi, nemocí a smrtí. Vyzdvihován bývá zejména závěrečný travelling, který sleduje hrdinku po madridské ulici Bailén, od viaduktu ke kostelu sv. Františka.
Cena CEC 1951 pro film a hlavní představitelku Susanu Canalesovou.

O režisérovi

Manuel Mur Oti (Vigo, 1908 – Madrid, 2003), režisér a scenárista, ve třicátých letech odcestoval na Kubu, kde studoval práva a literaturu. Zaujal jej i film, začal psát romány a scénáře (např. ke čtyřem filmům Antonia del Amo). Do Španělska se definitivně vrátil v roce 1949 a roku 1953 tu založil vlastní produkční společnost. Z jeho rozsáhlé filmografie připomínáme: Un hombre va por el camino (Člověk jde po cestě, 1949, Cena CEC pro nejlepšího režiséra), Cielo negro (Černé nebe, 1951, Cena CEC za nejlepší herecký výkon Susaně Canalesové), Condenados (Odsouzení, 1953, Zvláštní uznání za nejlepší režii na MFF v Locarnu), Milagro a los cobardes (Milagro a zbabělci, 1961, Zvláštní cena za nejlepší film od Sindicato National del Espectáculo), Dulcinea y el alba (Dulcinea a svítání, 1963), Loca juventud (Bláznivé mládí, 1964), La encadenada (1972) a další.