Tony Takitani

Tony Takitani / Tony Takitani

Barevný, 35 mm
Japonsko, 2004, 75 min
Sekce: Horizonty

Režie: Džun Ičikawa
Scénář: Jun Ichikawa
Kamera: Taishi Hirokawa
Hudba: Ryuichi Sakamoto
Střih: Sanjyo Tomoo
Produkce: Ishida Motoki
Výroba: Wilco Co. Ltd.
Sales: Celluloid Dreams
  
Hrají: Ogata Issey, Rie Miyazawa, Takahumi Shinohara, Hidetoshi Nishijima

O filmu

Tony Takitani měl od dětství problémy kvůli svému "americkému"  jménu, jež mu dal jeho otec, jazzový trombonista. Chlapec si tak již v dětství zvykl na samotu. V dospělosti se slušně živí jako kreslíř. Zamiluje se do dívky Eiko a ožení se. Manželka má jednu velkou vášeň: miluje značkové oblečení. Z drahé libůstky se však stává posedlost... Scenárista a režisér Džun Ičikawa natočil podle novely známého spisovatele Harukiho Murakamiho vzácně čistý minimalistický snímek. Dokazuje v něm, že film je komplementárním uměním, spojujícím literaturu, obraz a hudbu. V pomalých, dokonale komponovaných záběrech, se střídmou hudbou Rjuičiho Sakamota, vypráví emotivní příběh, sledující zvláštní uzavřený život osamělého muže od dětství až do zralého věku. Podstatnou roli zde hraje vypravěč. Zajímavostí je, že uznávaní japonští herci se objevují v dvojrolích: Issey Ogata hraje Tonyho i jeho otce, Rie Mijazawová pak dívku Eiko a její dvojnici Hisako.

O režisérovi

Džun Ičikawa (též Džuni Ičikawa, 1948, Tokio) vystudoval výtvarné umění. Začínal v reklamní agentuře a posléze se prosadil jako úspěšný režisér reklamních spotů. V roce 1985 a ve dvou následujících letech získal ocenění na prestižním festivalu reklam v Cannes. V celovečerní hrané tvorbě debutoval v roce 1978 filmem Bu su. Od té doby natočil šestnáct snímků, z nichž nejvyššího ocenění zatím dosáhly filmy Tokyo yakyoku (Tokijská ukolébavka, 1997, Cena za režii ex aequo na MFF v Montrealu 1997), Tokyo kyodai (Tokijští sourozenci, 1995, Cena FIPRESCI na MFF v Berlíně 1995) a Tony Takitani (2004, Zvláštní cena poroty a Cena FIPRESCI na MFF v Locarnu 2004). Z jeho tvorby, inspirované dílem klasika Yasujira Ozua, ale směřující k vlastnímu stylu, v němž má své místo i naturalismus,  připomínáme ještě drama Tugumi (1990), úvahu o smrti Byoin de shinu to iu koto (Umřít v nemocnici, 1993) nebo snímek Zawa-zawa Shimokita-sawa (2000), jenž získal různá domácí ocenění.

Film nemá potvrzeného žádného hosta

Celluloid Dreams
2, rue Turgot
France
Tel: +33 1 497 003 70
Fax: +33 1 497 003 71
E-mail: info@celluloid-dreams.com

Za podporyGenerální partnerHlavní partneři
Ministerstvo kultury ČEZ RWE Vodafone Karlovy Vary Partneři MFF KV