Nevěsty

Barevný, 35 mm
Řecko, 2004, 128 min
Sekce: Horizonty

O filmu

Třetí třída v podpalubí zaoceánského parníku je plná chudých nevěst z Řecka, Turecka, Arménie a Ruska, na něž v létě roku 1922 čekají jejich krajanští ženichové v USA. Nahlédneme do nelehkých osudů několika dívek, přinucených domácími poměry zaslíbit se na dálku. Na svou neznámou budoucnost pohlížejí s rozechvěním, se strachem a nedůvěrou, propadají momentům zoufalství. Celou tuto škálu pocitů s nimi sdílí i Niki, dívka z kamenitého řeckého ostrova. Přesto má však dostatek vnitřní síly na to, uklidňovat ostatní a sama se mlčenlivě vyrovnávat se svým údělem. Daří se jí to až do chvíle, kdy se na palubě setká s americkým fotografem Normanem, který se spolu s ní vydává po stopách nekalých machinací s některými z nic netušících dívek. Dříve chodil nevěsty do podpalubí jen okouzleně fotografovat, teď zásluhou Niki začíná vnímat jejich životní příběhy.

O režisérovi

Pantelis Voulgaris (1940, Athény) vystudoval filmovou školu Stavrakou a dnes patří mezi nejvýznamnější řecké režiséry své generace. Než začal v polovině 60. let natáčet krátké snímky, podílel se na třiceti filmech jako asistent režie. V celovečerní hrané tvorbě debutoval snímkem To proxenio tis Annas (Annino zasnoubení, 1972), pak natočil film O megalos erotikos (Slavné písně o lásce, 1973) a politickou alegorii Haroumeni imera (Šťastný den, 1976). Z jeho další filmografie: Petrina chronia (Kamenné roky, 1985), Isiches meres tou avgoustou (Klidné srpnové dny, 1991), Acropol (Akropole, 1995, cena na festivalu v Káhiře za nejlepší režii), Ola ine dromos (Dlouhá cesta, 1997). V roce 1995 uspořádalo newyorské Muzeum moderního umění jeho retrospektivu.