O nic mi nešlo

Barevný, 35 mm
Itálie, 2004, 98 min
Sekce: Práce šlechtí
Oficiální stránky: www.afafilm.it

O filmu

Elegantní parodie korporátní etiky ukazuje bezohledné praktiky jedné italské pobočce velké nadnárodní firmy, jejíž bezelstně cynické motto zní: „Každý je důležitý a nikdo není nenahraditelný.“ Marco Pressi je uhlazený tréninkový specialista a manažer lidských zdrojů. Nadšeně přejímá podnikovou rétoriku, aniž by si ovšem uvědomil, že se vztahuje také na něj. Brzy dostane úkol, se kterým se není tak lehké vyrovnat - musí se zbavit třetiny zaměstnanců, aby společnost ke konci roku trochu „zeštíhlela.“ Vybaven osvědčenou metodou cukru a biče, kombinací ekonomických pobídek a psychického nátlaku, začíná se Marco zbavovat „lidského přebytku.“ Výzva se pro něj stává skutečnou obsesí, tím větší, čím déle tráví svoji pracovní dobu ve své supermoderní kanceláři, připojen ke svým elektronickým komunikačním přístrojům. Mezitím ale utrpí jeho pověst a také osobní život... Snímek byl vyhlášen Federací italských filmových klubů nejlepším filmem.

O režisérovi

Eugenio Cappuccio (1961, Pantani dell’Inferno, Itálie) opustil studia práva a začal navštěvovat římské Centro Sperimentale di Cinematografia. Do filmového světa vstoupil jako návrhář reklamních plakátů. Odtud vedla jeho cesta k pozici asistenta Federica Felliniho při natáčení filmu Ginger a Fred (1986). Přímo v průběhu natáčení dalšího Felliniho filmu Voce della luna (1990) natočil Eugenio Cappuccio dokument Verso la luna con Fellini. Poté se stal jedním ze zakladatelů vydavatelství DeriveApprodi a produkční společnosti Boccia-Film, pro níž spolurežíroval spolu s Massimem Gaudiosem a Fabiem Nunziatem krátký film Il caricatore (1994). Ten byl dva roky poté rozšířen na stejnojmenný dlouhometrážní film, který získal řadu ocenění. Gaudioso, Nunziato a Cappuccio spolu natočili také film La vita e una sola (1998 - 9). Samostatná Cappucciova filmografie zahrnuje krátký film Chiattilli a digitální hraný film Come mosche (2003).