Bitva o koleje

Černobílý, 35 mm
Francie, 1946, 78 min
Sekce: 2.světová válka: 60 let poté

O filmu

V roce 1946 byl ve Francii obnoven Mezinárodní filmový festival v Cannes. Cenu za režii získal překvapivě neokázalý, napůl dokumentární, napůl hraný film Bitva o koleje režiséra René Clémenta. Nově vzniklá společnost Coopérative Générale du Cinéma Français, podporovaná odbojovou organizací železničářů Résistance-Fer, si Clémenta vybrala jako režiséra proto, že znala jeho krátkometrážní tvorbu, v níž nechyběly zdařilé dokumenty o práci železničářů. Prvotní záměr společnosti i režiséra vydat svědectví o podílu francouzských železničářů v boji proti německé okupaci přerostl v obraz kolektivního dramatu. K dokumentárním záběrům přiřadil režisér zcela přirozené hrané sekvence, které nezůstávají za autentičností dokumentárního záznamu. Jejich protagonisté jsou až na nepatrné výjimky neherci, skuteční železničáři. Velkým přínosem filmu byla práce kameramana Henriho Alekana, který pomohl vtisknout dílu originální styl.

O režisérovi

René Clément (1913, Bordeaux - 1996, Monte Carlo) studoval architekturu na pařížské Akademii krásných umění. Záhy se začal zajímat o film a od poloviny 30. let začal pracovat jako kameraman a režisér dokumentárních filmů. Za okupace se zúčastnil odbojového hnutí a zároveň filmovou kamerou dokumentoval francouzský odboj. Tyto snímky se staly po válce základem jeho prvního hraného filmu Bitva o koleje. Válka poznamenala jeho tvorbu ještě v dalších letech a je také v pozadí patrně jeho nejvýznamnějšího filmu Zakázané hry (Les jeux interdits, 1951). Film byl oceněn v Cannes a v Benátkách a v roce 1953 získal Oscara. Clémentova filmografie v dalších letech obsahuje filmy různých žánrů. Vedle adaptace Zolova románu Zabiják pod názvem Gervaisa jsou to komedie (Monsieur Ripois, Jaká slast žít, Šelmy) a kriminální příběhy (V plném slunci, Cestující v dešti ad.).