Kristina Vavřincova

Barevný, 35 mm
Norsko, 1995, 185 min
Sekce: Příroda a krajina v norském filmu
Oficiální stránky: www.nfi.no

O filmu

Do životního příběhu zemanské dcery ze zámožné rodiny se promítají středověké dějiny Norska (14. století), kdy mravní řád lidu určovalo přísné katolictví. Život půvabné Kristiny je zachycen od jejího šťastného dětství, které však bylo zkaleno znásilněním v lese. Zneuctěná dívka odchází do kláštera, kde v úkrytu čeká, až dospěje a vdá se za muže ze sousedství, jemuž byla přislíbena. Zamiluje se však osudově do rytíře Erlenda Nikulaussona, uhrančivého svůdníka, který byl uvržen do klatby kvůli milostné aféře s vdanou ženou. Kristina navzdory všem prosadí jejich svatbu a nezastaví ji ani sebevražda Erlendovy bývalé milenky. Dvojice, všemi odsouzena, překoná ostudný skandál a vstupuje do společné budoucnosti, držena neochvějnou silou Kristininy lásky. Dramatický průběh jejich nastávajícího soužití věští vyhořelý kostel jako symbol oslabené duchovnosti a trest za hřích.  

O režisérovi

Liv Ullmannová (16. prosince 1938) se narodila norským rodičům v Tokiu. Než se rodina vrátila do vlasti, prožila Liv dětství v USA a v Kanadě. Herectví studovala v Londýně, jako filmová herečka debutovala v Norsku. Nejvýznamnějším obdobím v její tvůrčí dráze je spolupráce se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem, v jehož filmech ztvárnila výrazné ženské postavy (Persona, Hodina vlků, Šepoty a výkřiky, Podzimní sonáta ad.). Jako režisérka se etablovala filmem Sofie (1992); ve filmech Soukromé zpovědi (1996) a Nevěra (2000) realizovala autorské scénáře I. Bergmana. Realizačně náročný epos Kristina Vavřincová (Kristina Lavransdatter 1995) vznikl podle knihy Sigrid Undsetové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Režisérka chápala tento projekt jako velmi osobní a zároveň národní úkol. Při režii herců a početného komparsu uplatnila bohaté herecké zkušenosti i znalosti z Bergmanovy režijní praxe. Navíc si jako kameramana přizvala Svena Nykvista.  V Norsku film překonal všechny rekordy návštěvnosti.