Krajina mého srdce

Barevný, 35 mm
Česká republika, 2004, 64 min
Sekce: České filmy 2004-2005

O filmu

Po Nočních hovorech s matkou (2002) je Krajina mého srdce další autodokument na pomezí experimentální reality show a hraného eseje, v němž režisér Jan Němec zkoumá skutečnost svého života, osudu a času. Náročná operace srdce, které se v pražském IKEM musel podrobit, se pro něj stává východiskem k úvahám o životě a smrti. Paralelní dějovou linii podobně dokumentárního charakteru tvoří návštěva amerického prezidenta George W. Bushe a jeho manželky Laury v Praze. „Malé“, intimní dějiny se tak sbíhají s „velkou“ historií, již však Němec vřazuje do osobního toku svého vlastního životaběhu. Režisérovými pracovními nástroji jsou nejen realita a fantazie, ale i klasický fotoaparát a 35mm negativ, jejichž prostřednictvím se svými spolupracovníky dociluje svébytného charakteru pohyblivých obrazů.

O režisérovi

Jan Němec (1936, Praha) patří k živoucím režisérským klasikům. Jeho díla jsou filozofickými eseji či originálními hříčkami s hlubším přesahem. Debutoval dramatem Démanty noci (1964 — Velká cena na MFF v Mannheimu), jež stejně jako segment z povídkového snímku Perličky na dně (1965) a podobenství Mučedníci lásky (1966) a O slavnosti a hostech (1966 — Gran Premio na MFF v Bergamu) patří k nejzajímavějším titulům české nové vlny. Krátkometrážní tvorbě se věnoval doma (Matka a syn, 1967; Oratorium pro Prahu, 1968) i v nucené emigraci (Die Verwandlung, 1975; True Stories: Peace in Our Time?, 1988; Poet Remembers, 1989). Po roce 1989 se vrátil do vlasti a k celovečerní tvorbě V žáru královské lásky (1990), Jméno kódu Rubín (1996) a nejnověji snímkem Toyen (2005). Jeho středometrážní snímky Noční hovory s matkou (2002) a Krajina mého srdce (2004) jsou originální experimenty na pomezí dokumentu a hraného filmu.