Historky ze Citrilla

Barevný, 35 mm
Mexiko, 2005, 97 min
EP – evropská premiéra
Sekce: Horizonty

O filmu

I když je děj filmu datován konkrétním rokem 1903, jeho atmosféru a napětí charakterizuje výstižněji spíše časový údaj „před revolucí“. Tvůrci mají na mysli revoluci v letech 1910–17, která v Mexiku svrhla diktaturu Porfiria Díaze. Právě za něho došlo k dalšímu zhoršení sociálního postavení obyvatelstva... Las vueltas del Citrillo je název putyky, kořalny, v níž se propíjejí do svých neuvěřitelných příběhů a fantazií vyděděnci společnosti. Bytosti bez budoucnosti i přítomnosti se tady setkávají, aby utápěly svůj život v alkoholu a vyprávěly své příběhy o mrtvých a zjeveních. V atmosféře halucinací a opilosti vzniká však také stěžejní „střízlivý“ příběh lásky, žárlivosti a zrady.

O režisérovi

Felipe Cazals (1937, Guethary, Francie) získal počátkem 60. let stipendium a začal studovat film na Institut D’Hautes Etudes Cinématographiques v Paříži. Školu po čase opustil a vrátil se do Mexika, kde spolupracoval na televizním programu La hora de Bellas Artes, pro který vytvořil své první krátkometrážní snímky. Koncem 60. let založil spolu s Arturem Ripsteinem, Rafaelem Castanedem a Pedrem F. Miretem Skupinu nezávislého filmu, která produkovala mj. Ripsteinův snímek La hora de los ninos (Hodina dětí) a Cazalsův film Familiaridades (Důvěrnosti). Roku 1970 vstoupil Emilianem Zapatou do filmového průmyslu a od té doby se datuje jeho mimořádná filmařská intuice. V polovině 70. let natočil tři stěžejní tituly mexické kinematografie: Canoa (1973), El apando (1975) a Las Poquianchis (1976). Později dokázal své mistrovství ve filmech Los motivos de luz (1985), Las inocentes (1988) a Su alteza serenísima (2002).