Nejlepší způsob chůze

Barevný, 35 mm
Francie, 1975, 89 min
Sekce: Viděno sedmi - mládí očima francouzských tvůrců

O filmu

Philippe je synem ředitele letního chlapeckého tábora a vede na něm skupinu, která připravuje divadelní představení. Jeho svěřenci a především on sám se liší od ostatních, kteří se věnují různým sportovním aktivitám. Kolegové nepromarní jedinou příležitost, aby se Philippovi neposmívali, a jeden z nich, Marc, mu každou chvíli připraví nějaké surové a ponižující překvapení. Nejenom proto, že ho jednou přistihl převlečeného do ženských šatů; tím hlavním důvodem je msta za to, že se jím cítí být přitahován. To je pro Marca, zakládajícího si na svých svalech a inteligenci agresivního manipulátora, nesnesitelné pomyšlení. Hraje si s plachým a bezbranným Philippem jako kočka s myší, atmosféra v táboře nenápadně houstne a skrývané drama nečekaně vyvrcholí na rozlučkovém maškarním bále. Působivost studie dvou protikladných povah umocňují pozoruhodné herecké výkony.

O režisérovi

Claude Miller (1942, Paříž) vystudoval IDHEC (1965) a poté se učil řemeslu jako asistent významných režisérů (M. Carného, M. Devilla, J.-L. Godarda). Sedm let také produkoval filmy F. Truffauta. Natočil několik krátkých hraných snímků a v roce 1975 debutoval dílem Nejlepší způsob chůze. Miller natočil kolem patnácti filmů, často s nejlepšími francouzskými herci (s Patrickem Dewaerem, Isabelle Adjaniovou, Gérardem Depardieuem, Miou Miou, Romy Schneiderovou). Střídá různé žánry, vždy mu však jde o psychologicky přesné studie postav, případně o postižení určitého sociálního problému. Z jeho filmografie: Dites-lui que je l’aime (Řekněte jí, že ji miluji, 1977), Svědek (Garde a vue, 1981 – film získal tři Césary), L’accompagnatrice (Klavíristka, 1992), Betty Fisherová a jiné příběhy (Betty Fisher et autres histoires, 2001) a La petite Lili (Malá Lili, 2003).