Tajný život Florence Broadhurstové

Barevný, DIGIBETA
Austrálie, 2005, 82 min
EP – evropská premiéra
Sekce: Soutěž dokumentárních filmů

O filmu

Když byla v roce 1977 návrhářka Florence Broadhurstová nalezena zavražděná ve svém studiu, jen pár jedinců mohlo potvrdit, že ji skutečně znali. V okamžiku smrti bylo šestasedmdesátileté tajemné ženě dokonce hádáno o dvacet let méně. Tak začíná kinematografické rozplétání záhady obestírající život jedné z nejpozoruhodnějších Australanek dvacátého století. Narozena roku 1899 poznala jako zpěvačka a tanečnice Šanghaj dvacátých let, v následující dekádě vedla módní salon v Londýně, aby se poté vrátila do Sydney coby malířka a dáma proslulá charitativními skutky. Největší pozornost v konzervativní Austrálii si však získala svými výstředními a exotickými návrhy tapet. Vysoce stylizovaný snímek renomované režisérky Gillian Armstrongové originálním způsobem kombinuje archivní záběry, animaci, inscenované pasáže a výpovědi těch, kteří si Florence Broadhurstovou pamatují.

O režisérovi

Gillian Armstrongová (1950, Melbourne) vystudovala scénografii na Swinburne Technical College a pak absolvovala jako jedna z prvních i Australskou filmovou a televizní školu (Australian Film, Television & Radio School – AFTRS). Je autorkou krátkých filmů, videoklipů, dokumentárních i celovečerních hraných snímků v Austrálii a USA. Její pozoruhodná filmografie obsahuje filmy Charlotte Gray (2001) a Oscar a Lucinda (1997), na kterých spolupracovala s Cate Blanchettovou. Její celovečerní debut Moje skvělá kariéra (1979) získal celkem sedm cen Australského filmového institutu. Mimořádně úspěšné Malé ženy (1994) získaly tři nominace na Oscara, zatímco Poslední dny Chez Nous (1992) soutěžily na Berlinale. Neméně pozoruhodná dokumentární tvorba Armstrongové obsahuje čtyři snímky, v nichž sleduje životy tří jihoaustralských žen od dívčích let až po mateřství.