Kavárna na rozcestí

Barevný, 35 mm
Polsko, 2005, 113 min
IP – mezinárodní premiéra
Sekce: Na východ od Západu - soutěžní sekce

O filmu

Ovdovělá matka posílá svého syna Grześe, čerstvého maturanta, do Varšavy, aby si tam našel výnosné zaměstnání a zaopatřil rodinu. Štěstí se mu však vyhýbá stejně jako jeho sousedům ze zchátralého činžáku, kde k němu přilne třináctiletá prostitutka Dusia. Grześ, který se navíc stará o retardovaného bratra, trpí, že nemůže zavadit o slušnou práci. Jeho sestra vyřešila tíživou situaci soužitím se starým, cynickým senátorem a nadšená matka se k ní přistěhuje. Pro Grześe má jen výčitky a obviňuje ho z egoismu a neschopnosti. Soucitné, podobně nezakotvené lidi mladík potkává v laciné kavárně, kde často vysedává i bankovní hlídač Gerard. Zdá se, že bezútěšnost života je k neunesení. Gerard promýšlí plán přepadení banky, aniž tuší, jak snadno se jeho záměr může proměnit v tragédii.  Děj člení songy Kazika Staszewského o lidech na rozcestí, kteří hledají východisko z proradné, ideály postrádající reality.

O režisérovi

Leszek Wosiewicz (1947) absolvoval psychologii na univerzitě v Krakově (1975) a režii na PWSFTViT v Lodži (1979). Působí na Slezské univerzitě v Katovicích, věnuje se i divadelní režii, adaptuje díla světové klasiky. Získal významné ceny za dokumenty Przypadek Hermana Palacza (Případ Hermana Topiče, 1986) a Przełamując ciszę (Přelamujíc ticho, 2002). Natočil hrané filmy Smak wody (Chuť vody, 1980) a Wigilija ’81 (Štědrý večer ’81, 1982). Za snímek Kornblumenblau (1988), neuvěřitelný příběh šťastného přežití koncentračního tábora, získal Cenu Andrzeje Munka, Cenu za režii v Gdyni a Cenu za debut v Koszalinu. Následovaly filmy Cynga (1991), Kroniki domowe (Domácí kroniky, 1997) a úspěšné TV seriály Przeprowadzki (Stěhování, 2000–2001) a Klinika samotnych serc (Klinika osamělých srdcí, 2005).